ŠTĚNĚ MÁME DOMA, CO S NÍM

Co vás čeká po příchodu nového člena rodiny? Mno, máte vcelku dost práce, skoro jako s malými dětmi :-)

Počítejte s tím, že štěně bude zprvu plakat, většinou se to změní po první noci. Předpokládám, že jste doma domluveni, kdo bude pejskův páníček. Může se stát, že štěně do této role vytipuje i někoho jiného. V každém případě je páníček vždy jen jeden, který je vlídný, trpělivý a hlavně DŮSLEDNÝ. Co je zakázáno, je zakázáno v jakékoliv situaci, bez výjimek. Ale o tom už se budete muset dočíst v nějaké knížce, zde bych vás ráda upozornila na pár důležitých věcí, které byste neměli opomenout.

1. SOCIALIZUJTE - zhruba do třech měsíců věku seznamte štěně se všemi možnými situacemi. Berte ho s sebou na nákupy, do restaurace, do autobusu či tramvaje, seznamte ho s jinými psy a dalšími zvířaty, různými lidmi, naučte ho, že musí se sebou nechat manipulovat - otevřít tlamu, prohlédnout zuby, prohlédnout důkladně uši atd. I když štěně v tomto věku příliš nepotřebuje udržovat srst, kartáčujte ho a zvykejte na tuto proceduru. Je vhodné, když veškerou manipulaci nacvičíte i s cizími lidmi, zvěte návštěvy, choďte na návštěvy... Tato investice se vám v budoucnu mnohonásobně vrátí v podobě nelekavého, odvážného a povahově vyrovnaného společníka.
2. OČKOVÁNÍ - ve štěněčím věku musí pejsek absolvovat řadu očkování. To z důvodu, že jeho imunitní systém není ještě zcela vyvinut. V dospělosti většinou postačí udržovat zvíře v imunitě vakcinací 1x ročně. V každém případě se poraďte s vaším veterinářem, který zná nákazovou situaci ve vašem okolí a hlavně by měl být seznámen s novými metodami a postupy. My nejčastěji praktikujeme schéma očkování v 6., 9. a 12. týdnu + v půl roce očkujeme vzteklinu. Pro nového majitele z toho většinou plyne, že musí štěně oočkovat 2x krátce po odběru.
3. VENČENÍ - ve vlastním zájmu začněte ihned s výukou venčení venku. Některá štěňata se automaticky venčí na vyhrazeném místě, některým to trvá déle, ale dříve nebo později se to naučí každý pes. V zásadě platí, že štěně čůrá VŽDY po probuzení, po jídle a pak náhodně mezi těmito intervaly. Jakmile se štěně probudí nebo nají, vemte ho do náruče a odneste ven (eventuelně na vyhrazené místo doma, ale spíše to je prodlužování celého procesu výuky) a vyčkejte, až se štěně vyvenčí. Samozřejmě ho za to pochvalte spolu s opakováním povelu, který budete pro venčení používat. Třeba LOUŽIČKA, hodný. Nebo jiné slovo, ale vždy stejné. Později se vám takto pejsek naučí čůrat na povel. V této fázi výcviku vám může pomoci zavírací přepravka. Většina štěňat se do pelíšku nevyčůrá. Štěňata také svým chováním signalizují, že budou dělat potřebu. Začnou pobíhat a točit se na místě, brzo tyto signály rozeznáte.
4. ZVYKÁNÍ NA OBOJEK A VODÍTKO - čím dříve tím lépe
5. TRÉNUJTE PŘIVOLÁNÍ - štěně má následovací reflex, využijte toho a často ho přivolávejte, chvalte a odměňujte. Pokud štěně příliš nezajímáte, dřepněte si na bobek, odvážnější si mohou lehnout na zem nebo se otočit a jít, popřípadě odbíhat, od štěněte opačným směrem. Tyto změny poloh štěně nenechá bez povšimnutí a jistě se půjde podívat, co že se to zábavného děje.
6. VYMYSLETE PSU VHODNOU ČINNOST a to platí celoživotně. Nudící se pes není dobrým společníkem. Můžete zvolit turistiku nebo některý z mnoha psích sportů (v závislosti na konstituci psa). Pro jezevčíka jsou obecně nezdravé skoky, ty by měly být vynechány.

Pokud byste rádi s pejskem absolvovali nějakou výstavu, popřípadě se chcete věnovat myslivosti nebo odchovávat štěňátka, budete se muset přihlásit do chovatelského klubu (kontakt najdete v odkazech). Klub vám poskytne přístup k chovatelským informacím a najdete tam i řadu lidí, kteří jsou ochotni poradit.

Prosím majitele našich štěňátek, aby se účastnili SVODŮ DOROSTU. Jedná se o to, že odborník si pejska prohlédne a prostřednictvím kódu popíše jeho přednosti a nedostatky. Často to bývá pro chovatele jediná zpětná vazba na jejich chovatelské úsilí. Termíny svodů najdete na klubových stránkách.