VÝVOJ ŠTĚŇAT
Štěňata jsou tedy po porodu umístěna v porodní bedně, kterou máme v kuchyni. Podle teploty štěňatům zapínáme na 1-5 dnů vyhřívací podložku. Nevím, jaké máte zkušenosti s vyhřívacími podložkami vy, ale ta naše tedy topí až moc. Vyřešila jsem to spínacími hodinami, kde mám nastavené intervaly, kdy podložka topí a kdy netopí. Feně je většinou horko, tak musí být v pelíšku i nevyhřívaný prostor, kam si fena může lehnout. V prvních dnech fena štěňata opouští jen velmi nerada. Vyvenčit ji musím odnést a vodu a krmení zpravidla podávám přímo do pelíšku. Čím déle je od porodu, tím fena začíná normálně fungovat. Štěňata první týden vážíme denně, abychom věděli, jestli dostateně pijí. Někdy je potřeba slabší štěňata přikládat ke strukům, aby je sourozenci neutiskovali.
Kolem 3. dne odpadnou štěňatům pupeční šňůry, kolem 10. dne se jim otevírají oči. Naše dlouhosrstá štěňata začínají kolem 3. týdne vylézat z pelíšku, drsnosrstá až o týden déle (netuším, jestli je to věc každé feny nebo záležitost určitého rázu, ale je to tak). Každé 2 týdny štěňata odčervujeme pastou Banminthe. Očkujeme zpravidla 6. týden (další očkování probíhá v 9. a 12. týdnu), někdy spojíme očkování s tetováním až na 7. týden. Štěňatům také několikrát stříháme drápky (stačí obyčejné nůžky), aby nedrápala maminku a aby se nepřichycovala na textilní povrchy.
Přikrmovat začínám podle počtu štěňat ve 4.-5. týdnu. První potravou, kterou štěňata dostanou je syrové přemražené nastrouhané kuřecí maso, později granulky nasáklé vodou a ještě později krájené syrové maso s nastrouhanou zeleninou a ovocem a suché granule. Jakmile štěňata začnou přijímat potravu (kromě mateřského mléka), začnou se i sama vyprazdňovat. Velmi brzy se naučí kvůli této potřebě opouštět pelíšek a mají vyhrazené místo se savou nepropustnou podložkou. Některá štěňata tento provizorní záchod začnou využívaz ihned sama, některá si nechají časem domluvit a některá si domluvit nedají vůbec. Štěňata čůrají vždy po probuzení a po jídle plus náhodně mezi tím. Pokud to umožňuje počasí a situace, naskládám štěňata po probuzení do proutěného košíku a vynesu ven na trávu. Někdy kolem 5.-6. týdne se štěňata sama rozhodnou, že už jim porodní bedýnka nevyhovuje a odstěhují se do společného pelíšku dospělých psů.
VTISKÁVÁNÍ a SOCIALIZACE jsou rané fáze věku štěněte, kdy snadno přijímá rozličné podněty. Chovatel má v této době zcela nezastupitelnou úlohu seznámit štěňata s různými situacemi a najít míru rizika, kdy je vhodné štěně vystavit teoretické možnosti nějaké infekční nákazy v kolektivu a kdy je lepší ho izolovat (štěně před odběrem nemá zcela vyvinutý imunitní systém). Já osobně mám v tom jasno, jednoznačně preferuji socializaci před rizikem infekční nákazy. Nesocializovaný pes bude své okolí obtěžovat dalších 15 let. Případnou nákazu buď štěně zvládne nebo nezvládne. Samozřejmě se vyhýbám místům s vysokou koncentrací psů - psím toaletám na sídlištích, výstavám a podobně. V současné době je proočkovanost psí populace na takové úrovni, že nákaza vrhu je spíše výjimkou. Tedy socializuji, jak to jde. Štěňata vozím autem, občas vezmu nějaké na nákup (sedí v proutěném košíku umístěném v nákupním vozíku), přijímám návštěvy ve větším než malém množství, poslední zůstavští štěně vodívám i na vodítku (se smečkou to není dost dobře realizovatelné)... U nás vždy žije zvířat více, tak jsou štěňata zvyklá na jiné psy, na kočky a v neposlední řadě na malé děti, kterých si tedy užijí dost.
Do nových domovů mohou štěňátka od 7. týdne.